Publikováno: 19.06.2012

Ruby Siddiqui při léčbě epidemie cholery v Čadu.Krize v Jižním Súdánu: Pitná voda

Ruby Siddiqui je epidemioložka působící v Manson Unit, středisku klinického výzkumu Lékařů bez hranic v Londýně. V současnosti pracuje na řešení závažné uprchlické krize v Jižním Súdánu. Desítky tisíc uprchlíků tam žijí v nevyhovujících táborech nebo na dočasných shromaždištích. V oblasti rychle dochází voda a situace se stává kritickou. Ruby na svém blogu popisuje aktuální podmínky v oblasti. O situaci se více dočtete také ZDE.

V noci jsem se moc nevyspala, zdálo se mi o hadech a štírech. Varovali nás, že v oblasti žije několik jedovatých druhů a několik dětí zemřelo po kousnutí hadem. Představte si, že týdny jdete pěšky, vaše malé nohy to jen stěží zvládají, a když už přežijete cestu, váš život ukončí hadí kousnutí.

Dnes jsem s koordinátorkou externích pracovníků vyjednávala převzetí jejího týmu. Externí pracovníci jsou místní lidé, kteří se vyznají v lokální populaci a mluví místními jazyky. Zaměstnáváme je pro velké množství úkolů, například pro zdravotní osvětu, očkovací kampaně nebo výživové průzkumy. Budu je používat pro všechny tyto úkoly, ale mojí prioritou je výzkum úmrtnosti.

Chceme sestavit týmy, které navštíví každou domácnost v uprchlickém táboře Jamam a spočítají obyvatele a množství úmrtí. Je však složité najít dost místních lidí, kteří umí číst a psát. Úroveň gramotnosti je v Jižním Súdánu po letech zanedbávání velmi nízká, zejména mezi ženami. Budeme muset improvizovat, zaměstnat ty, kteří umí přeložit místní jazyk ingassanna do arabštiny a pak další pomocníky, kteří umí překládat z arabštiny do angličtiny. Musíme také zajistit, aby v každém týmu byla optimální kombinace jazyků a pohlaví (ideálně jedna žena a jeden muž).

V současnosti probíhá přesun uprchlíků z KM18 (dočasného shromaždiště 18 km od tábora Jamam) do nového tábora Batil. UNHCR s pomocí obrovských nákladních aut přesouvá 2000 – 3000 uprchlíků denně. Je to závod s časem. Pitná voda dochází, deště začnou každým dnem, lidé nemají žádné přístřeší a po začátku dešťů budou cesty neprůjezdné. Příliv uprchlíků velmi zatížil zdroje vody.

Dostávají asi jen 5 litrů vody na osobu a den, což je značně pod doporučeným množstvím 15 litrů. Tábory Batil, Jamam a Doro už nemohou přijmout více lidí. I když se UNHCR podaří naložit všechny uprchlíky na nákladní auta, kam je mají odvézt? Lékaři bez hranic poskytují pohotovostní zdravotní péči na KM18 a podél cesty od hraničního přechodu El Fuj, převážejí ty nejvíce nemocné a zranitelné. Ti ostatní jsou však ponecháni napospas živlům až do té doby, než se další den můžeme vrátit.

Podívejte se také na exkluzivní reportáž, ve které přímo v centru krize hovoří vedoucí zdravotního týmu Lékařů bez hranic Dr. Erna Rijnierse.