Publikováno: 27.02.2014

BLOG Z PÁKISTÁNU:
po dvojčatech - trojčata!

© Jessica HoldenJessica Holden je australská lékařka, která na dálku řídí porodnické projekty Lékařů bez hranic v Pákistánu.

Byla jsem zpátky v Islámábádu sotva několik hodin, když jsem dostala pozvání na rozlučkovou večeři s jedním naším spolupracovníkem, který dokončoval svoji misi. Na večeři jsem potkala řadu neznámých tváří včetně koordinátora veškerých zdravotnických služeb pro všechny projekty operačního centra Lékařů bez hranic v Paříži. Pro svůj projekt v Péšávaru zoufale potřebovali dalšího doktora se specializací na porodnictví/gynekologii a já se právě vrátila z Chamanu, aniž bych tušila, kdy pojedu zpátky. Trvalo to jen pár dní, během nichž různí šéfové misí a zdravotničtí koordinátoři jednali a nakonec se dohodli na zapůjčení jednoho člena personálu. Byla jsem „zapůjčena“ Péšávaru.

Když pracujete na dálku, můžete to teoreticky dělat odkudkoli. Jaký je rozdíl, jestli pracujete mezi Chamanem a Islámábádem nebo mezi Chamanem a Péšávarem? Věděla jsem, že se mi naskytla skvělá možnost poznat, jak naši práci řeší v jiném projektu, a poučit se z toho. Navíc, jako člověk závislý na medicíně a chirurgii, nemám v kanceláři stání, proto využívám každou příležitost k tomu, abych mohla zpět na porodní sál. Těšila jsem se na novou zkušenost v jiné části země.

Cestovat do Péšávaru je úplně jiné než cestovat do Chamanu. Usadila jsem se na zadním sedadle pohodlného klimatizovaného sedanu a užívala si poklidnou dvouhodinovou cestu po vyspravené asfaltové dálnici do mého nového „domova“. Krajina taky nabízela příjemný kontrast, protože se Péšávar nachází na soutoku několika řek, díky kterým je tahle oblast krásně zelená. Vždycky nacházím potěšení v prostých věcech, po cestě mě třeba pobavily zajímavé názvy obchodů, například Sham Wedding Reception (fingovaná svatba).

Dvojčata narozená v ženské nemocnici Lékařů bez hranic v Péšáváru. Foto © MSFV novém týmu mě rychle uvítali, provedli mě po pracovišti a zasvětili do situace. Mojí pracovní náplní budou hlavně klinické úkony během noční směny, jako jsou instrumentální porody, císařské řezy a komplikované porody. Moje první noční pohotovostní služba byla zajímavá: v Chamanu proběhl bezproblémový porod dvojčat po nerozpoznaném dvojčetném těhotenství, zatímco v Péšávaru jsem asistovala u složitějšího porodu dalších dvojčat. Prvnímu dítěti se nedostávalo kyslíku, proto jsem provedla vakuumextrakci (použití zvonu, který je přisátý k hlavičce dítěte a pomocí podtlaku usnadňuje porod), zato druhé dítě bylo naprosto v pořádku – na svět se dostalo koncem pánevním v neprotržené plodové bláně (ta při porodu pokrývá hlavu novorozence), takže to byl výjimečný a krásný porod.

Během několika dní jsem si všimla neobvyklého počtu žen, které čekaly dvojčata a trojčata. Z legrace jsem se zeptala jedné z pracovnic, zda to není zdejší vodou. Ona mi pak vážně vysvětlila, že léky na vyvolání ovulace jsou tady velmi snadno dostupné, takže personál má podezření, že jsou často používány ke zvýšení počtu dětí, které žena může čekat během jednoho těhotenství. To může a nemusí být pravda, ale každopádně je to šokující představa. Riziko pro matku i děti je při každém vícečetném těhotenství mnohem vyšší.

Tým v Hangu k nám poslal afghánskou uprchlici, která čekala trojčata. Jako kdyby to samo o sobě nebylo dost rizikové, žena neměla žádnou předporodní péči a byla těhotná již podruhé, prvně porodila císařským řezem dvojčata. Tým v Hangu se obával, že by tam mohla začít rodit, a vzhledem k personálnímu zajištění a zdrojům, které jsou zapotřebí k péči o jedno předčasně narozené dítě, by snaha udržet při životě tři představovala obrovský problém. Během jednoho dne po převozu do Péšávaru žena začala rodit. Na svět přišly tři krásné hubené děti vážící pouhých 1,6, 1,8 a 2,1 kg – dvě drobounké holčičky a chlapec. Můžete se vsadit, že kluk bude u talíře vždycky první!

Blog Jessicy v angličtině

Další blogy Lékařů bez hranic

Více informací o aktivitách Lékařů bez hranic v Pákistánu