Publikováno: 04.07.2012

Ruby Siddiqui.Blog z Jižního Súdánu: Velbloudi

Ruby Siddiqui je epidemioložka působící v Manson Unit, středisku klinického výzkumu Lékařů bez hranic v Londýně. V současnosti pracuje na řešení závažné uprchlické krize v Jižním Súdánu. Desítky tisíc uprchlíků tam žijí v nevyhovujících táborech nebo na dočasných shromaždištích.  Ruby na svém blogu popisuje aktuální podmínky v oblasti. O situaci se více dočtete také ZDE.

Nejpodivnější věcí v okolí jsou všichni ti velbloudi, krávy a ovce. Čekala bych, že lidé na útěku před násilím s sebou budou mít jen několik nejnutnějších věcí, ale někteří uprchlíci vzali i svůj dobytek. Docela to však chápu. Je to jejich živobytí, měna, prostředek obchodu. Umožní jim sehnat jídlo pro rodinu a oženit děti.

Ze shromaždiště KM18 už byli všichni odvezeni. Vydrželo dobré počasí a zbývajících 800 uprchlíků, kteří nedávno dorazili z hraničního přechodu El Fuj, mohlo být převezeno do tranzitního tábora T3. Náš zdravotní tým zůstal na KM18 až do odjezdu posledních uprchlíků, rozebral kliniku a vše odvezl zpátky do tábora Jamam. Všechno to natáčel tým z televizní stanice Channel 4.

Setkáváme se tu se spoustou novinářů. Chápeme, že bez jejich důležité práce by se veřejnost o některých krizích nikdy nedozvěděla. Ale zároveň se snažíme chránit naše pacienty. Vždy mě rozčílí, když nějaký novinář strká objektiv před tvář uprchlíka bez jakéhokoliv respektu k jeho soukromí a důstojnosti. Občas jsme proto trochu zlí a stavíme se do záběru. Ale tým z Channel 4 jsme měli rádi. Věděli jak na to, chtěli vyprávět příběh uprchlíků s co největší důstojností a úctou. Vypadali, že jim na tom záleží, a my jsme to ocenili.

Je to konec jedné kapitoly téhle akutní intervence, ale rozhodně to není konec celé krize. Uprchlíci, kteří prožili bombardování, násilí, dehydrataci, vyčerpání, podvýživu a nemoci, kteří přišli o příbuzné při bombardování nebo museli po cestě opustit členy rodiny, kteří už byli příliš slabí a nemocní, teď musí ještě zvládnout závěrečný přesun do uprchlického tábora Batil.

Velbloudi v tranzitním táboře Jamam. Foto © Ruby SiddiquiTam pak musí všechny organizace, které jsou už teď zahlceny potřebami uprchlíků, zajistit, aby nedošlo k další krizi přímo v táboře, kde je zatím nedostatek vody, jídla, přístřeší a zdravotnického materiálu, a kde stoupá úmrtnost.

Právě se to děje v táboře Jamam. Náš průzkum úmrtnosti odhalil nepřípustné hodnoty daleko přesahující práh krize. Hlavní příčinou úmrtí jsou tam průjmová onemocnění (70% všech případů), a proto potřebujeme zajistit přístup k nezávadné vodě (zatím je jí k dispozici méně než doporučených 15 litrů na osobu a den), dodržování hygienických opatření a včasnou dostupnost rehydratačních roztoků. Lékaři bez hranic proto rozmístili distribuční místa rehydratačních roztoků napříč celým táborem Jamam tak, aby lidé měli snadný přístup k život zachraňující léčbě. Naše týmy také začaly školit populaci v oblasti prevence průjmových onemocnění a náš sanitární tým intenzivně spolupracuje s OXFAM na budování dalších zdrojů vody v táboře Jamam.

Musíme být také připraveni kdykoliv znovu otevřít kliniku na KM18. Podle některých zpráv se v nejbližších dnech chystá překročit hranice dalších 15.000 – 20.000 uprchlíků, kteří se zoufale snaží dostat do Jižního Súdánu dříve, než boje a deště znemožní další přesuny.

Ve svém předchozím článku Ruby popisuje průběh převozu uprchlíků - Třídění pacientů.